Povrchové jevy při těžbě

Typickým projevem hlubinného dobývání uhelných ložisek jsou deformace zemského povrchu nad vytěženými plochami. V krajním případě může docházet až k destrukci staveb. Velikost a rozsah povrchových změn je přímo úměrná mocnosti slojí, odrubané ploše a intenzitě dobývacích prací. Závisí také na horninovém složení a dalších okolnostech.

Tak například na Ostravsku byly zaznamenány poklesy až o 20 metrů. Například Ostravský hrad poklesl od zahájení těžby do současnosti o 14 metrů.

V Karvinské oblasti, kde jsou dobývány mohutné sloje, jde o ještě výraznější poklesy - místně až o více než 40 metrů. Celkový pokles kostela sv. Petra z Alkantry poblíž bývalého Dolu Gabriela činí 33 metrů.

Změny na povrchu nekončí s ukončením dobývacích prací, ale po určitou dobu doznívají. Změny vyvolané dobýváním, včetně jejich doznívání, je do značné míry možno předvídat na základě výpočtů vycházejících z metody Budryk-Knothe.

 

• Těžba a obce
• Povolování staveb v oblasti těžby