Ostravsko-karvinská uhelná pánev je součástí hornoslezské pánve, která z větší části leží na území sousedního Polska. Celá rozloha je přibližně 7000 čtverečních kilometrů, z toho však na Českou republiku připadá jen asi 1500 čtverečních kilometrů. Jde o území v okolí měst Ostravy, Karviné, Českého Těšína, Frenštátu pod Radhoštěm a dalších, kde se nacházejí uhlonosné vrstvy karbonského stáří.
Na našem území se ostravsko-karvinská uhelná pánev dál dělí na oblast:
V ostravsko-karvinské oblasti se rozlišuje ostravské a karvinské souvrství. Ostravské vzniklo v přímořském prostředí a pod vlivem časté vulkanické činnosti a vyznačuje se kvalitnějším uhlím ve slojích menší mocnosti. Naproti tomu mladší karvinské se tvořilo po definitivním ústupu moře.
Různí autoři přistupují k vymezení a členění ostravsko-karvinského revíru různě, podle toho, z jakých vycházejí hledisek. Pojímán je různě:
I navzdory tomu, že je na našem území jen malá část zdejších zásob uhlí, ostravsko-karvinský revír (OKR) představuje hlavní oblast těžby černého uhlí v České republice: je tu 90 % veškerých našich zásob této suroviny. Vysoce kvalitní koksovatelné uhlí z OKR hrálo významný podíl už v hospodářství Rakouska-Uherska, ještě větší pak po vzniku samostatného Československa. Tehdy na ostravském uhlí závisel veškerý metalurgický průmysl a značná část energetiky. Mimořádný význam přikládala zdejšímu uhlí poválečná republika, kdy během rozsáhlé industrializace se zcela změnila podoba regionu.
Tato směrnice byla přijata představenstvem společnosti New World Resources Plc dne 15. listopadu 2011 a nabývá okamžité účinnosti.
Její celé znění naleznete zde
Představenstvo OKD schválilo Etický kodex společnosti, závazný pro všechny zaměstnance firmy.
Volná místa zde... více
Informace o deputátech... více