Starší jsou vrstvy ostravské, které dávají kvalitnější uhlí, avšak mají menší mocnost slojí - méně než jeden metr. O něco mladší karvinské souvrství má sloje s mocností 2 až 8 metrů.
Koncem prvohor mohutné tektonické pochody původně vodorovné vrstvy zvrásnily v pohoří, které pak během druhohor a třetihor zčásti odnesla eroze. Na konci třetihor před přibližně 20 miliony let při takzvaném karpatském vrásnění se na jejich zbytky nasunuly od jihu další vrstvy. Původní karbonské horniny tak v okolí Ostravy tvoří kopce, kde kdysi vycházely uhelné sloje až k povrchu. Dnes už je to možné pozorovat jen na Landeku. Povrchové výchozy karbonských vrstev také umožnily jejich nalezení a zahájení těžby v 18. století. Naproti tomu jižněji jsou karbonské vrstvy zatlačené pod Beskydy do velkých hloubek.
Tato směrnice byla přijata představenstvem společnosti New World Resources Plc dne 15. listopadu 2011 a nabývá okamžité účinnosti.
Její celé znění naleznete zde
Představenstvo OKD schválilo Etický kodex společnosti, závazný pro všechny zaměstnance firmy.
Volná místa zde... více
Informace o deputátech... více