Pravěké rostliny

Moravsko-slezské černé uhlí se začalo tvořit před stovkami milionů let v geologické éře zvané karbon z tehdejšího mokřadního rostlinstva. V té době ještě neexistovaly dnešní krytosemenné rostliny tvořící květy. V menší míře se teprve začaly objevovat primitivní předchůdci jehličnanů a dalších nahosemenných rostlin.

Hlavní složkou tehdejších pralesních ekosystémů však byly kapraďorosty, které se vyvinuly v předcházejícím geologickém období devon. Na rozdíl od dnešních druhů dosahovaly často gigantických rozměrů.

Členění kapraďorostů

• plavuně
• přesličky
• kapradiny

Plavuně vznikly v pozdním devonu, během karbonu však dosáhly největšího rozvoje. Jde o první skupinu, u níž se objevují listy. Největší karbonské druhy dosahovaly výšky až 40 metrů s dvoumetrovým průměrem kmene. V uhlonosných vrstvách se jejich fosilie nacházejí v hojném množství.

Přesličky v období karbonu měly podobný vzhled jako dnešní druhy, dosahovaly však výšky až 20 metrů (podle některých údajů i 30 metrů) s metrovým průměrem kmene.

Kapradiny v karbonu rovněž často dosahovaly stromového vzrůstu a tvoří podstatnou složku materiálu uhelných slojí.

V uhlí nejsou jen kapraďorosty

Přestože základní surovinu pro vznik uhelných slojí karbonské éry dodaly výtrusné rostliny - kapraďorosty, vyskytovaly se v tehdejších pralesích už poměrně hojně i první primitivní semenné rostliny předcházející dnešní jehličnany. Jednalo se především o kordiaty (podtřída Cordiatidae), které se vyvinuly z plavuní. Měly hladký až 20 metrů vysoký kmen, který se na konci větvil v bohatou korunu. Kordiaty bezezbytku vyhynuly už v permu - posledním obodbí prvohor.

Další takovou skupinou naznačující příští vývoj byly v karbonských pralesích peridospermy. Šlo o rostliny, které se tvarem podobaly kapradinám, místo výtrusů však už tvořily skutečná semena.