Těžba uhlí a plynu v Beskydech?

Existence bohatých zásob černého uhlí a metanu pod Beskydami je geologicky ověřenou skutečností, která vyvolává mnoho emocí a leckdy bývá zneužívána pro cíle určitých uskupení či jednotlivců. Někteří se snaží tvrdit, že OKD pod záminkou těžby metanu snaží začít ve Frenštátu těžit uhlí.

Skutečnost však je jiná. V roce 2000 podepsala společnost OKD memorandum, ve kterém se zavazuje, že za současných geopolitických a ekonomických podmínek v oblasti využívání ložisek černého uhlí neuvažuje s těžbou této suroviny v Dole Frenštát. Ložiska byla zakonzervována a uhlí bylo převedeno z bilančních do nebilančních zásob. S jeho využitím v současnosti nepočítá ani energetická koncepce státu, ani OKD.

Průzkum se doposud prováděl pouze z povrchu za využití původních vrtů. Vzhledem k tomu, že tento způsob neumožňuje poznat dokonale plynodajnost ložiska, OKD podalo prostřednictvím své společnosti IMGE žádost o provedení průzkumného důlního díla na Dole Frenštát. Upřesňování zásob výhradního ložiska potřebným průzkumem ukládá organizaci rovněž zákon č. 44/1998 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

V žádném případě by tato průzkumná ražba neznamenala otevření nových dobývacích prostor nebo znovuotevření původních dolů.

Přepis první části rozhovoru s ředitelem Ústavu geoniky Akademie věd ČR doc. ing. Richard Šňupárkem (Spektra Rožnovska č. 3)

Obyvatelé Beskyd se dívali s nedůvěrou na nedávný pokus OKD, a. s. zahájit průzkumné práce pro případnou těžbu metanu především proto, že se obávali, že vynaložené investice mohou být v budoucnu silným argumentem i pro prosazení vlastní těžby černého uhlí.

Š: S tím nemohu souhlasit. Investice do těžby metanu a do těžby černého uhlí jsou strukturně i objemově tak rozdílné, že mezi nimi nevidím žádnou souvislost. Těžba metanu může přinést jen lepší znalost ložiska, což pak může v budoucnu těžaře ovlivnit při rozhodování o tom, zda těžbu zahájit nebo ne. Investice do těžby černého uhlí na Frenštátsku by byly řádově tak vysoké, že v současné době podle mého názoru vysoce přesahují možnosti vlastníka dolu.

Ujistil jste mě tedy, že těžba černého uhlí v nejbližší době nepřichází v úvahu už z ekonomických důvodů. Předpokládejme však, že někdy v budoucnu by těžba zahájena byla. Jak by vypadala a jaký by byl její dopad na krajinu? Termín "spálená země" je sice velmi expresívní, ale podle toho, co jsem o Karviné slyšel, mi to zas tak přehnané nepřipadá. Ve vašem článku ve Spektru jste uvedl, že Beskydám by podobný osud nehrozil. Z čeho při tom vycházíte? Souvisí to s modernějšími metodami těžby v budoucnu?

Š: Srovnání nejvíce postižených oblastí v klasické části revíru, především na Karvinsku, s následky dobývání černého uhlí někdy v budoucnu na Frenštátsku nesedí hned z několika důvodů. Hlavní dopady těžby uhlí na krajinu můžeme rozdělit do několika oblastí. V prvé řadě jsou to poklesy povrchu, tzv. poddolování, které postihuje velkou část dobývacího prostoru. Dále je to vznik odvalů (hald) s hlušinou, vznik odkališť při úpravě uhlí, znečištění vod, které se čerpají z dolu a musí se nějakým způsobem čistit a vypouštět, a samozřejmě prašnost jako důsledek přepravy velkého množství uhlí nebo hlušiny. Pokusme se nyní ve všech zmíněných oblastech srovnat nynější i minulé dobývání na Karvinsku s případným budoucím dobýváním na Frenštátsku. Stav na Karvinsku je výsledkem dvousetletého neregulovaného, velmi intenzivního dobývání v mohutných slojích v malé hloubce s velmi nízkým a plastickým pokryvem hornin nad karbonským pohořím. Na Frenštátsku je situace odlišná, neboť případné dobývání by probíhalo v mnohem větší hloubce s pokryvem tvořeným beskydskými příkrovy, které se chovají podstatně příznivěji a nedovolí tak velké poklesy povrchu. Pokud bychom chtěli důsledky této důlní činnosti prakticky posoudit, bylo by asi nejvhodnější hledat analogii v současně dobývaném prostoru Paskov-Staříč. Zde jde o souhrnné mocnosti slojí a hloubku dobývání, která je srovnatelná s tím, co by přicházelo v úvahu na Frenštátsku a poklesy povrchu dosahují řádu metrů, zatímco na Karvinsku jde o desítky metrů. I v ostatních oblastech vidím velké rozdíly, protože jsem přesvědčen, že na Frenštátsku by nebylo povoleno žádné ukládání hmot (odvaly, plošné sanace) ani úprava uhlí.