O Kováři Keltičkovi

Všechno má mít svůj začátek, tím spíše pak dolování, které z Bohem zapomenutého slezského kraje v krátké době udělalo zemi důlních věží a vysokých pecí. Prvním mužem, který zjistil, že uhlí hoří, byl podle pověsti kovář jménem Keltička, člověk zvídavý, který provozoval své řemeslo ve Slezské Ostravě.

To prý se seběhlo tak: Keltička měl pole v údolí zvaném Burňa - tak jako mnoho jiných řemeslníků v oné době se nespoléhal jen na své šikovné ruce, ale pro všechny případy si pěstoval něco k snědku pro přilepšenou. Jenže uprostřed Keltičkova pole stál strom, který překážel v obdělávání půdy. Kovář si proto najal dělníky, kteří strom porazili a pařez vykopali. Po těžké práci rozdělali oheň, který obložili kameny vykopanými kolem pařezu. K jejich zděšení však balvany plamenům nezabránily v šíření, ale samy začaly hořet.

Zvěst se roznesla, z okolí začali přicházet lidé, aby ten zázrak viděli. Ti koumavější si pak hořlavý kámen odnášeli domů na topení a vaření. To se Keltičkovi moc nezamlouvalo, požádal proto vrchnost o povolení a sám pak začal uhlí těžit a prodávat. Den, kdy povolení dostal, pak zdejší lidé dlouho slavili jako vůbec první hornický svátek.

Pozdější badatelé v archivech zjistili, že jméno kováře Keltičky se v místních dokladech skutečně vyskytuje. Většinou však soudí, že s uhlím jej až později spojili tamní čeští obrozenci.