Máme mercedes, říkají horníci

Vedení firmy tím hodlá potvrdit, že hornictví v regionu ještě zdaleka není konec a že po devadesátých letech plných útlumu opět nabírá druhý dech. Funkční jsou čtyři doly na Karvinsku a Paskov na FrýdeckoMístecku. A fungovat budou nejméně do roku 2028, přičemž ani toto datum nemusí být konečné. „Dál už prostě zatím nepočítáme,“ říkají zástupci společnosti.

Nový kombajn těžbu téměř zdvojnásobí První techniku převzali na dole Darkov. Je jí razicí kombajn švédské výroby firmy Sandvik za 85 milionů korun. S novým kombajnem tam pracují teprve měsíc. „Hodně si od švédského kombajnu slibujeme. Dostaneme se do větších hloubek.

S těmi našimi stroji to už nešlo,“ říká ředitel šachty Darkov Boleslav Kowalczyk.

„Je to, jako kdybyste přesedli z 20 let staré škodovky do vozu Mercedes třídy S,“ popisuje rozdíl mezi dosluhujícími kombajny a tím novým generální ředitel Klaus-Dieter Beck. „Naši horníci se s ním teprve učí pracovat. Dřívější kombajny měly páčky podobně jako v tanku T 34, švédský kombajn se ovládá joystickem jako nějaký americký tank,“ prohlásil včera Kowalczyk. Dodal, že kombajn i jako tank vypadá. Jenom prý nestřílí, ale „útočí“ - drtí uhlí a kámen.

Včera v hloubce 900 metrů pod zemí pracovala s novým kombajnem polská osádka. „Je to fajna mašina. Taka mocna,“ pochvaloval si jeden z polských horníků sílu nového stroje. Horníci přiznávají, že stroj je tak velký, že měli problém vůbec ho do dolu dostat. „Kombajn dovezly před šachtu čtyři kamiony, nám trvalo dva dny, než jsme ho dostali na místo - a dalších deset dní jsme ho montovali dohromady,“ popisuje ředitel.

„Technika tohoto kombajnu je velmi sofistikovaná. Někdy jsem měl spíš pocit, že do dolu instalujeme počítačové středisko. Stroj samozřejmě vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu. Naše horníky školíme u nás, ale také u odborníků v Německu nebo v Polsku,“ vysvětluje. Podle manažera OKD Richarda Pavlíka získá ještě letos každá z karvinských šachet jeden takový dobývací komplex. Bez těchto kombajnů zůstane jen Paskov, kde prý jeho zavedení neumožňují tamní podmínky. Zatímco se starými kombajny mohli horníci za den vytěžit dvacet až třicet tun uhlí, s novým chtějí vydobýt až padesát tun. Na modernizaci vybavení šachet se mají podle Pavlíka podílet i mnohé české firmy, některé z Ostravy a Opavy. České firmy jsou dodavateli renomovaných výrobců důlních zařízení.

Na Darkově, stejně jako v ostatních dolech na Karvinsku, se těží uhlí zhruba v hloubce jednoho kilometru, v některých případech až 1200 metrů. „Když mluvím o dolu, přirovnávám ho k dortu. Uhlí je šlehačkou a my jako malí kluci dloubáme v dortu prsty a tu šlehačku vybíráme. Všechno to ostatní kolem, to je kámen. A hlouběji než 1200 metrů pod zemí už žádná šlehačka prostě není,“ popsal netradičně funkci šachty darkovský ředitel Boleslav Kowalczyk.

Společnost OKD patří se svými sedmnácti tisíci zaměstnanci k největším firmám v republice. Ročně její pracovníci vytěží zhruba třináct tisíc tun černého uhlí. Samotný důl Darkov loni vytěžil zhruba čtyři a půl tisíce tun uhlí. Průměrná měsíční mzda horníka v OKD je 27 tisíc korun.

(Jan Král)