Do podzemí půjdou miliardy

Peníze jsou, chybějí lidé. Horníci se opět stávají nedostatkovou profesí

OSTRAVA Hornictví na Ostravsku zažívá opětovný vzestup. Vlastníci společnosti Ostravsko-karvinské doly deklarují, že černé uhlí těžit chtějí a ještě dlouho. Do podzemí nyní chystají rekordní investice.

Do dvou let hodlá OKD do nových technologií dobývání uhlí investovat osm miliard korun. Kromě automobilky Hyundai, která staví v Nošovicích svoji továrnu za třicet miliard korun, není v kraji většího investora. Generální ředitel OKD Klaus Dieter Beck však slibuje v horizontu dvaceti let investice dalších čtyřicet miliard korun.

Severomoravské uhelné doly by měly fungovat minimálně ještě dvě desítky let. “Zásoby jsou, trh bude po několik let příznivý, ekonomika jede dobře,” pochvaluje si současnou situaci šéf OKD. Ten zaměstnává zhruba šestnáct tisíc lidí.

Německý manažer přišel do vedení firmy letos v červnu, a od té doby prochází vedení společnosti různými změnami, OKD si mimo jiné vypracovává hodnocení stavu zásob uhlí v oblastech, kde se těží. Průzkum zatím není ukončen, jisté ale je, že se v příštích letech bude těžit přibližně stejně jako nyní - třináct milionů tun uhlí ročně. “Pátrali jsme, co je třeba udělat k tomu, abychom mohli v příštích dvaceti letech těžbu udržet,” upřesňuje smysl osmimiliardové investice Klaus Dieter Beck.

Šestasedmdesátiletý profesor Ivo Černý, který je předsedou Moravskoslezské hornické společnosti, předpovídá, že v dolech na Karvinsku se bude těžit minimálně do třicátých let tohoto století. Získat přesnější odpověď na otázku, kdy se veškeré šachty natrvalo zastaví, prý nelze. “Je velmi těžké říci, jaká bude cena uhlí a náklady na jeho těžbu za deset nebo snad za patnáct let,” upozorňuje ředitel Beck.

V současné době má OKD pět činných dolů. Jeden z nich je na Frýdecko-Místecku, zbývající na Karvinsku, v samotné Ostravě skončila těžba rokem 1994. Zatímco těžaři si pochvalují, jak je jim trh v těchto letech příznivě nakloněn, mnozí regionální politici se snaží, aby byl výraz černé uhlí ve spojitosti s krajem používán co nejméně. “Zapomeňte na uhlí, myslete na automobily,” prohlásil dnes už bývalý ostravský primátor Aleš Zedník, když v Ostravě v roce 2005 podepisoval smlouvu s prvním korejským výrobcem automobilových součástek. Náměstek moravskoslezského hejtmana Pavel Drobil říká, jak jej rozčilují zažitá klišé televizních pořadů. “Když je pořad o Praze, začíná záběrem na Hradčany, o Brně záběrem na Špilberk a pořad o Ostravě záběry na točící se kola těžních věží a horníky, kteří zrovna vyfárali z dolů,” stěžuje si. Moravskoslezský kraj investuje miliony korun do kampaní informujících, že je místem přírody, turistiky, technických památek a nových příležitostí. Žádné kampaně typu pojďte nám pomoct těžit černé uhlí se však nekonají. Právě ale nedostatek lidí ochotných a schopných práce v dolech dělá těžařům stále větší vrásky.

 “Neznáte nějakého dobrého důlního inženýra? Kdyby ano, dejte vědět. Okamžitě dostane práci,” vyzývá šéf OKD Klaus Dieter Beck. Nechybějí však jen inženýři. OKD stále více shání i běžné horníky. Internetové stránky společnosti se hemží nabídkami pro desítky pracovníků. Problém je jasný: začátkem devadesátých let přestala fungovat všechna hornická učiliště. Doly na Ostravsku se tehdy rychle zavíraly a jen málokdo by si vsadil na to, že horníci budou zapotřebí ještě v roce 2007 či snad dokonce později. Nyní téměř není kde brát. Situace je o to komplikovanější, že na dolech se používají stále modernější technologie a jen umět házet lopatou nestačí. Zájemci o hornictví procházejí speciálními rekvalifikačními kurzy, ovšem nijaký přehnaný zájem o ně nepanuje. Zádrhelem je i fakt, že uchazeč o práci pod zemí musí mít velmi dobrý zdravotní stav.

Průměrný plat horníka letos dosahoval téměř 27 tisíc korun měsíčně, ovšem jak mluvčí OKD Věra Breiová upozorňuje, výše mzdy se může podstatně lišit podle kvalifikace a praxe jednotlivých horníků.

Podle současné legislativy nemůže nikdo sfárat do dolu bez předchozího alespoň minimálního proškolení. OKD tak požadují po uchazečích o práci horníka buď hornický výuční list, který již dnes nelze získat, nebo absolvování rekvalifikačního kurzu nazvaného Hornická činnost v podzemí uhelného dolu či kurz s názvem Hornické minimum. Oba kurzy trvají tři až čtyři měsíce. Jejich absolventi mohou v dolech vykonávat pomocné práce, ovšem při tom si dál zvyšovat kvalifikaci.

Jan Král