Spolková republika Německo

Celková produkce uhlí v Německu značně poklesla – ze 481,7 milionů tun v roce 1989 (zahrnuje Západní Německo a bývalé Východní Německo) na 194,3 milionů tun v roce 2008 (dle odhadů za rok 2009 to bylo 184,4 Mt). Samotná produkce černého uhlí se snížila ze 76,6 milionů tun v roce 1990 na 19,1 milionů tun v roce 2008 (dle odhadů za rok 2009 pak 15 Mt). Černé uhlí je v Německu používáno zejména při výrobě elektřiny, železa a oceli. Nejdůležitějšími německými ložisky černého uhlí jsou pánve v Porúří a Sársku. Přes ¾ veškerého německého černého uhlí pochází z těžby v uhelném revíru v Porúří.

Německo je ale největším producentem hnědého uhlí na světě. Domácí hnědé uhlí je nejdůležitějším německým zdrojem energie.

Z uhlí je vyrobeno okolo 44 % veškeré elektrické energie.

Těžba černého uhlí je velmi nákladná a mnohdy nerentabilní. Proto je v některých zemích zapotřebí těžbu podpořit státními dotacemi. Stejně je tomu i v Německu. Místní vládě se ale v minulých letech podařilo dosáhnout dohody s provozovateli černouhelných dolů na postupném snižování dotací v letech 1998-2005. Snížení podpor vedlo k značné redukci sektoru. Zatímco v roce 1991 bylo v Německu v provozu 26 černouhelných dolů a zaměstnávaly 122 871 horníků, v roce 2003 už bylo v provozu jen 10 dolů a zaměstnaných bylo 45 581 horníků. Po roce 2006 německá vláda pokračuje v redukci a racionalizaci uhelného průmyslu. Od roku 2009 chce postupně úplně zastavovat těžbu uhlí, která má 200 letou tradici. V posledních letech ji totiž dotovala více jak 160 miliardami EUR. Podle vlády má import uhlí ze zahraničí větší smysl než podpora domácí těžby. Osm zbývajících německých dolů zaměstnává v současnosti zhruba 33 000 lidí. Horníky bude vláda finančně dotovat nejdéle do roku 2018.

S klesající domácí produkcí uhlí se z Německa postupně stává dovozce uhlí. V roce 2008 Německo importovalo 45,4 milionů tun.

Zdroj: Methane to Markets, World Energy Council, Businessweek, Deutsche Welle